Buďte tím, kým můžete být ...

SUPERVIZE / KOUČOVÁNÍ / ROZVOJ LIDÍ / HR SYSTÉMY

Rostislav Honus, Ostrava
+420 775 266 405
info@existential-coaching.cz

Rozdíl mezi tím jaké co je a tím, že to je

13.09.2014 06:54
Východ slunce na Lysé hoře v Beskydech
Irvin D. Yalom "Pohled do slunce"
I. D. Yalom - americký psycholog a psychoterapeut, který "polidštil" psychoterapii a vztah terapeutů ke klinetům mimo jiné tím, že do teorie individuální a skupinové terapie vnesl odvěká existenciální témata, která - i když si je plně nemusíme uvědomovat - ovlivňují náš život a "číhají" kdesi za rohem na ten správný okamžik ... Vydal řadu knih o terapii a člověku formou beletrie a myslím, že po přečtení kterékoli z nich budete o něco bohatší (např. Když Nietzsche plakal, Problém Spinoza, Léčba Schopenhauerem a další). Chtěl bych panu Yalomovi touto cestou poděkovat - díky jemu jsou vlastně na světě tyto stránky. Takže díky! Foto: východ slunce na Lysé hoře v Beskydech (RH)
 
Rozdíl mezi tím "jaké co je" a tím, "že to je"
"Tento paradox objasňuje dialektika, kterou výjadřil německý filozof 20. století Heidegger (pozn. Bytí a čas). Navrhl dva způsoby existence: každodenní způsob a ontologický způsob (onto, „bytí", a přípona -logie, „nauka o"). V každodenním způsobu jste zcela pohrouženi ve svém okolí a obdivujete to, jaké co na tomto světě, zatímco v ontologickém způsobu se soustředíte na oceňování zázraku „bytí" samého a obdivujete to, že něco je, že jste vy sami. 
 
Mezi tím, jaké co je, a tím, že to je, existuje zásadní rozdíl. Jsme-li pohrouženi do každodenního způsobu existence, obracíme pozornost k tak prchavým rozptýlením, jako je tělesný vzhled, styl, majetek či prestiž. Naproti tomu při ontologickém způsobu existence nejen že si více uvědomujeme existenci, smrtelnost a další neměnné charakteristiky života, ale jsme také dychtivější a lépe vyzbrojeni pro uskutečnění významných změn. Nutí nás to chopit se základní lidské odpovědnosti za vytvoření autentického života postaveného na zapojování, propojenosti, smyslu a seberealizaci.

Tento názor podporuje mnoho zpráv o zásadních a trvalých změnách, jež urychlila konfrontace se smrtí. Během desetileté intenzivní práce s pacienty umírajícími na rakovinu jsem zjistil, že u mnoha z nich došlo k pozitivní a zásadní proměně namísto toho, aby podlehli ochromujícímu zoufalství. Přeskupili své životní priority, přestali se zabývat prkotinami. Získali sílu k rozhodnutí nedělat to, co ve skutečnosti dělat nechtěli. Jejich komunikace s milovaným byla mnohem hlubší a daleko vroucněji oceňovali základní skutečnosti života – měnící se roční období, krásu přírody, poslední Vánoce nebo Nový rok.

Mnozí hovořili o zmenšení strachu z druhých lidí, o větší ochotě podstupovat rizika i o menších obavách z odmítnutí. (I. D. Yalom "Pohled do slunce")